V začátcích toho všeho šílenství co se rozběhlo okolo koronaviru, rozjela parta lidí projekt PILOTILIDEM.CZ. Byla to super myšlenka, a tak nebylo co si rozmýšlet. Přihlásil jsem se a čekal na úkol, který SNAD přijde.

Mezi tím jsme doma ušili asi 350 roušek pro obec, kde bydlíme, a pro kamarády. V prostorách Střední školy letecké a výpočetní techniky Odolena Voda jsme rozjeli tisky a výrobu ochranných štítů, pomocí 3D tisku navrženého v Prusa Research.

Ale o letu pro „PILOTILIDEM“ ani slechu.

Až mi jednou v úterý večer zazvonil telefon. Neznámá čísla neberu, když zrovna nemám 100% čas. Ale zrovna jsem udělal výjimku, a to bylo dobře. DOČKAL JSEM SE!!! Dispečer měl jasnou otázku: „Zítra Břeclav – masky?“ Trvalo mi deset minut zavolat šéfovi a vzít si dovolenou, zamluvit letadlo a potvrdit let. Pak už jen breafing e-mail se všemi kontakty, časy a místy. Organizace byla super. Vše klapalo jako na drátkách.

Takže, večer jsem naplánoval let, prostory, NOTAMy, počasí. Ráno kolem 8:30 odjezd na letiště, připravit letadlo a odletět do Letňan pro masky od covid19cz.cz vyrobené a vymyšlené na ČVUT.

Přebírka byla naplánovaná na 9:30. 40Kg=50 masek. Nezdálo se mi to nějak moc, ale opak byl pravdou. Váha malá, objem velký. Bylo to pět krabic. To se v celku prostě do letadla nemůže vejít. Masky jsem nastrkal opravdu všude, kam to jen šlo. Nakonec se vešly.

Cíl: Letiště Břeclav – předání masek milé sestřičce z dětského ARA.

Let trval okolo hodiny a půl. Náhodou se v okolí Břeclavi pohyboval Míra Oros z AIRZONE.TV, který mi ještě za letu psal SMS: „Budu na letišti, tak se mě nelekni. Udělej mi průlet a já ti udělám pěknou fotku.“

Předání bylo plné radosti a úsměvů, ale i emocí. Míra měl kromě předání možnost natočit i smutnou zpověď sestřičky o chování lidí k lékařskému personálu místní nemocnice. Až jsem se sám nestačil divit.

Jelikož jsem masky nastrkal úplně všude, těsně před odletem jsem si uvědomil, že jsem jich 6 zapomněl vyložit z úložného prostoru v křídle. I ty se nakonec dostaly na své místo.

Závěrem chci moc poděkovat PILOTILIDEM.CZ za příležitost pomoci a Mírovi z AIRZONE.TV za milé přijetí a roušku. Tajně doufám, že to njebyl můj poslední let. Přineslo mi to i jedno ponaučení: Příště si beru větší letadlo.

Aleš

P.S. Mrkněte na video: